Nabídka

Kontakt

adresa
Jinačovice 83, 664 34 p. Kuřim

půjčovní doba
pátek, 17.00-20.00

e-mail
knihovna83@obecjinacovice.cz

facebook


knihovnice
Šárka Ondrušková

zastupující knihovník
Břetislav Bém

105 roků Sokola Jinačovice - část druhá

V minulém vydání Zlobice jsem čtenáře seznámil hlavně s tělocvičnou činností Sokola Jinačovice za uplynulých 105 roků jeho trvání. Dnes nabízím něco ze sportovního a kulturního dění naší jednoty.

Kopaná
Mezi nejstarší provozované sporty v Jinačovicích patří kopaná, která se zde hraje od roku 1930. Průkopníci této hry však byli zpočátku pronásledováni jako sedláci u Chlumce. Na sokolském hřišti se kopaná hrát nesměla, neboť byla tehdy v Sokole považována za hrubou hru a proto zakázána. Hrálo se tedy na malém plácku v Kuřimsku. Zde často končil míč na vedlejším soukromém pozemku, který hlídal jeho majitel s nožem v ruce.
Ale hrálo se. Odehrávaly se zde často i líté boje, převážně s družstvy z okolí. Na tomto malém hřišti málokdo ze sousedních vesnic vyhrál. Prohráli zde i Kuřimáci, kteří v té době byli na vrcholu své slávy. Z těchto skromných podmínek vyrostli i dobří hráči. Miloš Kazda a Mirek Kazda hráli za první mužstvo, tenkrát ještě divizní Kuřim, v dorosteneckém družstvu Kuřimi vynikali Mirek Mazánek a Olda Pavloušek.
V současné době je kopaná v Jinačovicích sportem číslo jedna. Muži i dorostenci se scházejí na hřišti každou neděli dopoledne za každého počasí. Zúčastňují se turnajů v malé kopané v blízkém i širokém okolí. V současnosti hrají Kuřimskou ligu , kde jsou po podzimní části na prvním místě. Dnes už hrají na sokolském travnatém hřišti, kde mají k dispozici klubovnu a sociální zařízení, o čemž se jejich předchůdcům ani nesnilo.

Odbíjená
Dalším velmi rozšířeným sportem v Jinačovicích byla odbíjená. Hrávala se rekreačně denně na hřišti Sokola dlouho před druhou světovou válkou. Ale až v roce 1938 poprvé vystoupilo družstvo Sokola na veřejnosti na turnaji v Lelekovicích. V průběhu dalších let se odbíjenkáři úspěšně prosazovali na turnajích, které se hrávaly téměř každou neděli v celém okolí. V roce 1958 vyhrálo naše družstvo soutěž sokolských jednot okresu Brno-venkov a bylo pověřeno jeho reprezentací v utkání proti družstvu Bratislava-venkov. Naši odbíjenkáři toto utkání po velkém boji vyhráli. Zápas se hrál před početným publikem ve Stupavě v rámci oslav okresu Bratislava-venkov.
V roce 1973, kdy Sokol Jinačovice slavil 75. výročí svého trvání, bylo sehráno bohužel poslední utkání v odbíjené v Jinačovicích. To ještě staří matadoři oblékli ve svých padesáti letech už dobou vybledlé dresy a utkali se v rámci sportovního odpoledne za velkého zájmu diváků v exhibičním utkání se stejně starými kolegy z TJ Spoje Brno. Zápas rozhlasem vtipně komentoval známý mezinárodní rozhodčí Leopold Jebáček z Brna. Naši, převážně už dědkové, překvapivě zvítězili 2:0. Sestava těch, kteří zakončili úspěšnou éru odbíjené v naší obci: Jaroslav Baťa, Antonín Kazda, Miroslav Kristen, František Kučera, Miroslav Mazánek a Jan Svoboda. Obdivuhodné je, že trojice Baťa, Kučera a Mazánek hrála již v roce 1938 v prvním zápase na zmíněném turnaji v Lelekovicích.

Atletika
V roce 1940 se začínají hlásit ke slovu atleti. Věnují se hlavně přespolním běhům a sklízejí překvapivé úspěchy. Především zásluhou své přirozené vytrvalosti, kterou získali denní chůzí či spíše během do školy nebo zaměstnání z Jinačovic přes Babu do Řečkovic. Po zákazu Sokola v roce 1941 vstupují do atletického oddílu DTJ Brno, za který závodí až do konce války. V letech 1942 až 1944 reprezentují úspěšně Franta Cibulka, Standa Chrápavý, Láďa Kratochvíl a Franta Kučera družstvo Brna na přeborech Protektorátu DTJ v Praze. V roce 1944 běžel Antonín Pruša a Franta Kučera pro atlety posvátné Běchovice. Posledně jmenovaný reprezentoval po válce družstvo Sokola Kuřim v atletice a odbíjené.
1. listopadu 1944 byl zásluhou funkcionářů DTJ Brno uspořádán v Jinačovicích velký přespolní běh za účasti 60 závodníků z Brna a okolí. V soutěži družstev mužů zvítězily Jinačovice v sestavě Franta Kučera, Standa Chrápavý a Antonín Pruša. V jednotlivcích byl Kučera první, Chrápavý třetí a Pruša pátý. V kategorii dorostenců zvítězil Láďa Kratochvíl. Ve stejném roce se v Jinačovicích konalo první utkání družstev v atletice mezi Jinačovicemi a Chudčicemi. Jinačovice porazily Chudčice o 15 bodů. V roce 1967 se objevují na scéně další tři atleti z Jinačovic. Josef Chrápavý reprezentuje úspěšně svoje učiliště TOS Kuřim na celostátních rezortních soutěžích, Jiří Kučera (druhá generace Kučerů) závodí za atletický oddíl Zbrojovky Brno. Vyhrál přebor jihomoravského kraje starších dorostenců v přespolním běhu, zvítězil několikrát na celostátních přeborech spojů v bězích na 1500m a 3000m. Dalibor Bartoněk, současný obětavý hospodář Sokola, běhal úspěšně sprinterské tratě rovněž za brněnskou Zbrojovku.
V roce 1967 založili atleti Sokola Žabovřesky a Sokola Jinačovice běžecký silniční závod zvaný Brněnská pětadvacítka . Tento závod funguje dodnes a je nejstarším běžeckým závodem v Brně. Běhá se na trati Žabovřesky, Bystrc, Rozdrojovice, Jinačovice a zpět. Na startu se v současné době setkává přibližně 60 závodníků. Rekordní účast 170 běžců byla v roce 1977, kdy se závodů zúčastnili závodníci z Rakouska, Německa, Polska, Maďarska a Jugoslávie. Loni se běžel již jeho 36. ročník. Z jinačovských borců úspěšně tento náročný závod absolvovali: Jiří Kučera 5x, Zdeněk Pacek 4x, Vlasta Číhal 2x, Josef Chrápavý, Zdeněk Kazda a Radek Chrápavý 1x. I když se nedostali na stupně vítězů, zaběhli tuto velmi náročnou trať za méně než za dvě hodiny.

Divadlo
Velkou tradici a značný vzdělávací, kulturní i společenský význam mělo divadlo. V době, kdy do města nebylo spojení, přinášelo lidem na dědině zábavu, radost a za války i potřebnou dávku optimismu, vzájemnou soudržnost a sebedůvěru. Sokolští ochotníci si v místním hostinci zřídili přenosné jeviště, které se před představením instalovalo do sálu a po jeho skončení opět vyklízelo. Na jevišti se hrálo, převlékalo i maskovalo. V ochotnickém souboru se vystřídalo několik generací. První představení bylo sehráno v roce 1921, poslední pak v roce 1963. Začala doba televize, a o divadlo přestal být ke škodě věci zájem. Až se postavilo stálé jeviště a místnost pro účinkující, přestalo se hrát.
Divadelní žánr předválečného období měl převážně činoherní zaměření. Hrálo se drama, hry z venkovského prostředí, ale i veselohry. V této etapě bylo uvedeno 45 představení pro dospělé a 6 si zahrály děti samy. Hrály se i hry obsahově náročné, jako např. Maryša, Vojnarka, Kříž u potoka a další.
V době válečného konfliktu, kdy byla činnost v Sokole zakázána, vystupoval sokolský soubor pod hlavičkou hasičů nebo dokonce i církve československé. Vzhledem k tomu, že jsme měli vlastní hudbu, hrály se v té době převážně operety, jako např. Láska na horách, Madlenka z kovárny, U panského dvora, Okolo rybníka, Románek krásné cikánky apod.
Nejvyšší úroveň dosáhli naši ochotníci po druhé světové válce. To se nám podařilo získat profesionálního režiséra, který nás opravdu učil hrát divadlo. Největší úspěch měl Tylův Strakonický dudák, se kterým jsme zvítězili v soutěži malých souborů v okrese Brno-venkov. Tuto hru uvedl v té době čtyřicetičlenný soubor 6x v Jinačovicích, 2x v Šitbořicích, 2x v Podolí u Brna a 2x ve velkém sále brněnského Typosu.
Mezi další úspěšná představení, která náš soubor uvedl, patřila Piskáčkova opereta Slovácká princezna, drama Sokola Tůmy Pasekáři a hry Ladislava Stroupežnického Zvíkovský rarášek, Paní mincmistrová a Naši furianti. A právě Naši furianti byli posledním představením v Jinačovicích.

Hody
Další významnou událostí obce byly a stále jsou Mladé sokolské hody , které se v Jinačovicích konají vždy v červenci po svátku Máři Magdaleny na hřišti Sokola. Těší se velkému zájmu občanů i přespolních. Nechybějí ani početní stárci v národních krojích, kteří hody zahajují českou a moravskou besedou, když předtím obcházejí s hudbou vesnici a zvou občany k účasti. Mezi nezapomenutelné patří první poválečné hody v roce 1945, při kterých se zkonzumoval metrák koňských párků, a hody v roce 1953, kdy ve velkém průvodu obcí kráčelo 72 krojovaných stárků a stárek.

Závěr
V roce 2000 dochází ke zvýšení aktivní činnosti. Výbor je rozšířen o nové aktivní členy, hlavně z řad fotbalistů. Do čela jednoty byl zvolen nový starosta Pavel Chrápavý. Stávajícímu výboru se podařilo zrenovovat za vydatné pomoci ČOS celou plochu hřiště, provést v celém areálu novou elektrifikaci, takže se zde dá sportovat i při umělém osvětlení.
V současné době, kromě uvedených akcí, pořádáme každoroční ples, Den dětí, autobusový zájezd do Alp, Brněnskou pětadvacítku, besedy se seniory Sokola a bývalými ochotníky, výlety, vycházky, pochody apod. Ve spolupráci s obecním úřadem jsme obnovili oslavy 8. května a 28. října. Letos 8. května uspořádáme 1. ročník turistického pochodu z Jinačovic kolem hradu Veveří do Jinačovic dlouhého 25 km.

Vážení čtenáři!
Se sousedními vesnicemi máme k sobě tak blízko, a přesto o sobě tak málo víme. Chtěl jsem Vám tedy svými vzpomínkami alespoň částečně přiblížit tělocvičnou a kulturní činnost v Jinačovicích. Snad bude mít i odezvu.

František Kučera

ZLOBICE, noviny pro Kuřim a okolí. Číslo 4. Ročník 11, duben 2004