Nabídka

Kontakt

adresa
Jinačovice 83, 664 34 p. Kuřim

půjčovní doba
pátek, 17.00-20.00

e-mail
knihovna83@obecjinacovice.cz

facebook


knihovnice
Šárka Ondrušková

zastupující knihovník
Břetislav Bém

Dálniční těleso
Pozůstatky Německé průchozí dálnice
Panel č. 2

Projekt tzv. Německé průchozí dálnice
Projekt tzv. Německé průchozí dálnice (používá se i název Exteritoriální dálnice nebo zkratky A 88, případně A 138) vznikl na konci roku 1938. Tato silnice měla spojovat tehdejší německé město Breslau (dnes Vratislav – Polsko) s Vídní, která byla v té době součástí nacistického Německa.
Požadavek na stavbu dálnice se poprvé objevuje počátkem října 1938 v pokynech Adolfa Hitlera ministru zahraničních věcí Joachimu von Ribbentropovi. Následují další jednání. Na konci listopadu je v Berlíně podepsána dohoda o stavbě této dálnice a plavebního kanálu Labe – Odra – Dunaj.
V dohodě se tehdejší Česko-Slovenská republika zavazuje předat Německu zdarma všechny potřebné pozemky pro stavbu dálnice a jejího zázemí. Vlastní stavbu provede na svůj náklad Německo. Veškeré provozní a právní záležitosti vyplývající z provozu dálnice se mají řídit německými zákony. Vlastní dálnice a její nejbližší okolí bude výsostným území nacistické Říše. Občané Česko-Slovenska budou mít na dálnici vjezd bez poplatků, pasových a celních formalit.
Od prosince 1938 se v trase budoucí dálnice začínají pohybovat němečtí projektanti. Vyhodnocují několik variant vedení budoucí dálnice, posuzují se různá projekční řešení. Na jaře 1939 je vše připraveno k zahájení stavby. Prioritou je stavba dálnice na území tehdy již Protektorátu Čechy a Morava. Následně se mají rozběhnout práce na území Sudet. Stavební práce na sever od Brna jsou zahájeny v dubnu 1939. Na podzim 1939 však vypuká válka, která stavbě dálnice nepřeje. Stavba pokračuje až do dubna 1942, kdy je z důvodu neúspěchů nacistické válečné mašinérie stejně jako mnoho dalších civilních staveb zastavena.
Celkem je rozestavěno 85 km této komunikace a to na území dnešního jihomoravského a pardubického kraje. Plánovaná délka dálnice mezi Vídní a Vratislaví je 320 km.


Technické zajímavosti:
Německo vytyčilo a začalo projektovat svou dálniční síť v polovině dvacátých let minulého století. Vlastní výstavba byla zahájena v letech 1933-1934. Na podzim 1938 byli němečtí dálniční odborníci postaveni před úkol vytyčit a vyprojektovat v dosud neplánovaném prostoru dálniční komunikaci. Z tohoto důvodu byl ustaven tým špičkových odborníků. Do čela toho týmu byl jmenován německý vládní rada pro výstavbu dálnic ing. Dr. Hans Lorenz. Při trasování a projektování bylo používáno nejnovějších poznatků silničního a dálničního stavitelství. Mnohá technická řešení a trasovací postupy z této stavby jsou dodnes součástí německých učebnic pojednávajících o trasování, projektování a výstavbě silnic a dálnic.


Stavba dálnice v okolí Jinačovic
Na základě výběrového řízení, kterého se účastní firmy z Protektorátu i Říše je v dubnu 1939 zadána stavba úseku o délce cca 10 km sdružení firem Pittel&Brausewetter Vídeň a Lanna a.s. Praha. Stavební úsek začíná v místech budoucího křížení dálnice s nově budovanou železnicí Brno - Havlíčkův Brod. Stavba směřuje na jih k obci Moravské Knínice kde má být vybudována mimoúrovňová křižovatka s přeložkou silnice Kuřim – Tišnov. V obci Moravské Knínice je z důvodu stavby dálnice zbořeno několik domů. Dále pokračuje dálnice k jihu okolím obcí Jinačovice, Rozdrojovice a Kníničky. Stavební úsek končí u obce Kníničky před plánovaným mostem přes údolí řeky Svratky.
Při zastavení stavby je mnoho úseků dálnice před dokončením. V některých úsecích stavby je vše připraveno pro pokládku betonových vozovek.


Autostráda v Jinačovicích dle dobových zpráv
V historických kronikách obce najdeme o výstavbě autostrády pouze dvě zmínky, a sice:
V únoru 1939 započalo měření trasy pro německou dálnici, vedoucí přes katastr obce.
V roce 1943 byla stavba německé říšské dálnice zastavena a po nedodělané autostradě proháněly se dne 11. května traktory velkostatku v Kuřimi, aby byla přeorána a zaset hrách, oves a hořčice.

Od pana Tomáše Jandy, který se výstavbou Hitlerovy dálnice intenzivně zabývá, máme tyto údaje: „Na stavbě dálnice moc místních nepracovalo. Hodně dělníků bylo z Hodonínska, Ždánicka a podobně. Na seznamech z Německa se vyskytuje pouze jedno jméno z Jinačovic. Jedná se o Františka Festa, narozeného 28. 9. 1919 v čísle popisném 72.“


Chátrání stanoviště
Počátkem šedesátých let je stanoviště zcela opuštěné. V osmdesátých letech je podjezd mostu a prostor mezi křídly jižní opěry využíván jako skladiště. K tomuto účelu byly vybudovány přístřešky, v tuto dobu již neudržované. Střecha nad podjezdem je už rozpadlá.
V roce 1996 je přístřešek zcela zřícený, zastřešení podjezdu úplně zmizelo a zbyly jen trosky trámů a prkem, a koncem devadesátých let se na rovnou plochu pod bývalou střechu navezla suť a odpadky, které vytvořily malou zarůstající haldu.
V roce 2004 není po přístřežku mezi křídly ani památky, dřevěné zastřešení už dávno skončilo někde v ohni, jen sgrafitová výzdoba dokazuje časté návštěvy místní mládeže.
V roce 2007 pravděpodobně sám majitel pozemku vysekal v podjezdu keře a cestu zatravnil. Ještě před několika lety byl podjezd neprůchozí džunglí.


Tragédie v roce 1941
27. června 1941 se asi k půl šesté hodině odpoledne přihnala náhlá a krátká bouře. Několik osob pracujících na stavbě říšské dálnice v trati „U kříže p. Konečného“ se tam schovalo do dřevěné boudy. Také se tam běžel schovat dvanáctiletý Stanislav Kučera s matkou Růženou Kučerovou z č. p. 112, kteří v Hlubočku okopávali řepu. Blesk, který uhodil do komínu boudy, zabil Stanislava na místě a jeho matku omráčil a popálil tak, že musela být v bezvědomí převezena do brněnské nemocnice. Ostatní přítomní byli jen lehce popálení. Rovněž na dálnici „Na korytech“ řádil blesk v boudě a popálil tam 3 dělníky, z nichž 1 měl velmi těžké popáleniny. Tito nešťastníci byli přeneseni do školy, kde jim byla z obecní lékárničky poskytnuta první pomoc.

Autoři textu: Šárka Ondrušková, Tomáš Janda, Jan Slovík jr., čerpáno též z www.dalnice.com, autor barevných fotografií Tomáš Kazda, černobílé foto pochází ze sbírek Muzea města Brna.


dalnicni_teleso_1
dalnicni_teleso_1
plná velikost
dalnicni_teleso_2
dalnicni_teleso_2
plná velikost
dalnicni_teleso_3
dalnicni_teleso_3
plná velikost
dalnicni_teleso_4
dalnicni_teleso_4
plná velikost
dalnicni_teleso_5
dalnicni_teleso_5
plná velikost
dalnicni_teleso_6
dalnicni_teleso_6
plná velikost
foto_ze_sbirek_Muzea_mesta_Brna
Foto ze sbirek
Muzea mesta Brna
plná velikost
Letecky_pohled_na_rozestavenou_dalnici_u_Jinacovic_cca_1950_1
Letecky pohled 1950 1
plná velikost
Letecky_pohled_na_rozestavenou_dalnici_u_Jinacovic_cca_1950_2
Letecky pohled 1950 2
plná velikost
kulatak
kulatak
plná velikost