Nabídka

Kontakt

adresa
Jinačovice 83, 664 34 p. Kuřim

půjčovní doba
pátek, 17.00-20.00

e-mail
knihovna83@obecjinacovice.cz

facebook


knihovnice
Šárka Ondrušková

zastupující knihovník
Břetislav Bém

První populárně-naučná stezka, 10. 9. 2011

První populárně-naučná stezka po krásách naší obce a nejbližším okolí se konala v sobotu, 10. 9. 2011. Dostavilo se na ní 25 dětí ve věku od deseti měsíců do dvanácti let za doprovodu jedenácti dospělých. Ve spolupráci s kronikářem a knihovníkem Břeťou Bémem jsme dětem připravili dopoledne se soutěžemi, úkoly a s poznáváním okolí Jinačovic.

V devět se odcházelo od knihovny, první menší zastavení bylo u jedné části Hitlerovy dálnice. Protože pak následovala "nudnější" část cesty, ve spolupráci s ostatními dospělými jsme dětem házeli na cestu kartičky s obrázky a děti měly za úkol si obrázky posbírat. Cesta nám rychleji utekla a došli jsme až do lesa k mysliveckému posedu, kde si i ti nejmenší vyzkoušeli, jaký je z něj výhled na Jinačovice.

Dalším zastavením byla "autobusová zastávka, kde autobusy nejezdí", kde jsme udělali pěknou společnou fotku, a odsud to byl už jenom kousek k "Zelenému stolu". Zde děti použily hrabítka, která si donesly s sebou a stolek si pěkně uhrabaly. Na takto upravený stůl jsme si daly ubrus, talířky a mohl začít sváteční piknik z přinesených zásob. Protože u Zeleného stolu kdysi seděl kníže Ypsilanti, manžel majitelky hradu Veveří, popovídali jsme si o pověsti, kterak byl hrad založen, a děti si do deníčků nalepily a později vymalovaly veverku i hrad Veveří. Po pikniku následovala štafetová soutěž v jízdě na koních za mohutného povzbuzování tříletého Patrika, potom hledání ukrytého ovoce a zeleniny. Úkoly jsme zvládli a tak jsme se přesunuli jen o kus dál, k pomníku "U Rumunů". Den před stezkou jsem se dozvěděla, že tu žádné letadlo nikdy nespadlo, ale že tu rumunští vojáci byli zastřeleni a tohle bylo jejich pietní místo. Děti zde dostaly po vzoru Járy Cimrmana obrázek letadla, které tu nikdy nespadlo... a potom zase mohly soutěžit. Kdo se trefil jedním ze čtyř pokusů míčkem do stromu, dostal na památku vojáčka. Trefili se všichni a protože vojáčci zbyli, proběhla ještě soutěž pro tatínky, dědečky a strýčky o zbylé figurky.

Odsud jsme se přesunuli k Myslivecké chatě, a jaké bylo naše překvapení, že shodou okolností zrovna probíhaly střelby! Vzhledem k tomu, že jsme se pár minut předtím bavili o padlých Rumunech za války, bylo to "tématické" a děti byly nadšené. (I když přiznávám, že tohle naplánované nebylo). U myslivecké chaty jsme se seznamovali házením freesbees, děti taky využily možnost vlézt si na krásně rozložitý strom. Dokončili jsme poslední úkol a děti si odnesly úkol do příště - vymyslet jméno pro maskota jinačovských stezek.

"Kronikář" pak nasbíral nějaké patrony, rozdal je dětem a ty si je mohly odnést domů na památku.

Dle názorů dětí i dospělých to bylo příjemně strávené dopoledne, ač jsem slibovala dvouhodinovou stezku a ona se změnila ve čtyřhodinový pochod. Počasí vyšlo a tak doufáme, že i příští stezka bude stejně super jako takto.



01
01
02
02
03
03
04
04
05
05
06
06
07
07
08
08
09
09
10
10
11
11
12
12
13
13
14
14
15
15
16
16
17
17
18
18
19
19
20
20
21
21
21a
21a
22
22
23
23
24
24
25
25
26
26
27
27
28
28
29
29
30
30
31
31
32
32
33
33
34
34
35
35
36
36
37
37
38
38
39
39