Panel č. 2
Projekt tzv. Německé průchozí dálnice
Projekt tzv. Německé průchozí dálnice (používá se i název Exteritoriální dálnice nebo zkratky A 88, případně A 138) vznikl
na konci roku 1938. Tato silnice měla spojovat tehdejší německé město Breslau (dnes Vratislav – Polsko) s Vídní, která byla
v té době součástí nacistického Německa.
Požadavek na stavbu dálnice se poprvé objevuje počátkem října 1938 v pokynech Adolfa Hitlera ministru zahraničních věcí
Joachimu von Ribbentropovi. Následují další jednání. Na konci listopadu je v Berlíně podepsána dohoda o stavbě této dálnice
a plavebního kanálu Labe – Odra – Dunaj.
V dohodě se tehdejší Česko-Slovenská republika zavazuje předat Německu zdarma všechny potřebné pozemky pro stavbu dálnice a
jejího zázemí. Vlastní stavbu provede na svůj náklad Německo. Veškeré provozní a právní záležitosti vyplývající z provozu
dálnice se mají řídit německými zákony. Vlastní dálnice a její nejbližší okolí bude výsostným území nacistické Říše. Občané
Česko-Slovenska budou mít na dálnici vjezd bez poplatků, pasových a celních formalit.
Od prosince 1938 se v trase budoucí dálnice začínají pohybovat němečtí projektanti. Vyhodnocují několik variant vedení
budoucí dálnice, posuzují se různá projekční řešení. Na jaře 1939 je vše připraveno k zahájení stavby. Prioritou je stavba
dálnice na území tehdy již Protektorátu Čechy a Morava. Následně se mají rozběhnout práce na území Sudet. Stavební práce
na sever od Brna jsou zahájeny v dubnu 1939. Na podzim 1939 však vypuká válka, která stavbě dálnice nepřeje. Stavba
pokračuje až do dubna 1942, kdy je z důvodu neúspěchů nacistické válečné mašinérie stejně jako mnoho dalších civilních
staveb zastavena.
Celkem je rozestavěno 85 km této komunikace a to na území dnešního jihomoravského a pardubického kraje. Plánovaná délka
dálnice mezi Vídní a Vratislaví je 320 km.
Technické zajímavosti:
Německo vytyčilo a začalo projektovat svou dálniční síť v polovině dvacátých let minulého století. Vlastní výstavba byla
zahájena v letech 1933-1934. Na podzim 1938 byli němečtí dálniční odborníci postaveni před úkol vytyčit a vyprojektovat
v dosud neplánovaném prostoru dálniční komunikaci. Z tohoto důvodu byl ustaven tým špičkových odborníků. Do čela toho týmu
byl jmenován německý vládní rada pro výstavbu dálnic ing. Dr. Hans Lorenz. Při trasování a projektování bylo používáno
nejnovějších poznatků silničního a dálničního stavitelství. Mnohá technická řešení a trasovací postupy z této stavby jsou
dodnes součástí německých učebnic pojednávajících o trasování, projektování a výstavbě silnic a dálnic.
Stavba dálnice v okolí Jinačovic
Na základě výběrového řízení, kterého se účastní firmy z Protektorátu i Říše je v dubnu 1939 zadána stavba úseku o délce
cca 10 km sdružení firem Pittel&Brausewetter Vídeň a Lanna a.s. Praha. Stavební úsek začíná v místech budoucího křížení
dálnice s nově budovanou železnicí Brno – Havlíčkův Brod. Stavba směřuje na jih k obci Moravské Knínice kde má být
vybudována mimoúrovňová křižovatka s přeložkou silnice Kuřim – Tišnov. V obci Moravské Knínice je z důvodu stavby dálnice
zbořeno několik domů. Dále pokračuje dálnice k jihu okolím obcí Jinačovice, Rozdrojovice a Kníničky. Stavební úsek končí
u obce Kníničky před plánovaným mostem přes údolí řeky Svratky.
Při zastavení stavby je mnoho úseků dálnice před dokončením. V některých úsecích stavby je vše připraveno pro pokládku
betonových vozovek.
Autostráda v Jinačovicích dle dobových zpráv
V historických kronikách obce najdeme o výstavbě autostrády pouze dvě zmínky, a sice:
V únoru 1939 započalo měření trasy pro německou dálnici, vedoucí přes katastr obce.
V roce 1943 byla stavba německé říšské dálnice zastavena a po nedodělané autostradě proháněly se dne 11. května traktory
velkostatku v Kuřimi, aby byla přeorána a zaset hrách, oves a hořčice.
Od pana Tomáše Jandy, který se výstavbou Hitlerovy dálnice intenzivně zabývá, máme tyto údaje: „Na stavbě dálnice moc
místních nepracovalo. Hodně dělníků bylo z Hodonínska, Ždánicka a podobně. Na seznamech z Německa se vyskytuje pouze jedno
jméno z Jinačovic. Jedná se o Františka Festa, narozeného 28. 9. 1919 v čísle popisném 72.“
Chátrání stanoviště
Počátkem šedesátých let je stanoviště zcela opuštěné. V osmdesátých letech je podjezd mostu a prostor mezi křídly jižní
opěry využíván jako skladiště. K tomuto účelu byly vybudovány přístřešky, v tuto dobu již neudržované. Střecha nad podjezdem
je už rozpadlá.
V roce 1996 je přístřešek zcela zřícený, zastřešení podjezdu úplně zmizelo a zbyly jen trosky trámů a prkem, a koncem
devadesátých let se na rovnou plochu pod bývalou střechu navezla suť a odpadky, které vytvořily malou zarůstající haldu.
V roce 2004 není po přístřežku mezi křídly ani památky, dřevěné zastřešení už dávno skončilo někde v ohni, jen sgrafitová
výzdoba dokazuje časté návštěvy místní mládeže.
V roce 2007 pravděpodobně sám majitel pozemku vysekal v podjezdu keře a cestu zatravnil. Ještě před několika lety byl
podjezd neprůchozí džunglí.
Tragédie v roce 1941
27. června 1941 se asi k půl šesté hodině odpoledne přihnala náhlá a krátká bouře. Několik osob pracujících na stavbě
říšské dálnice v trati „U kříže p. Konečného“ se tam schovalo do dřevěné boudy. Také se tam běžel schovat dvanáctiletý
Stanislav Kučera s matkou Růženou Kučerovou z č. p. 112, kteří v Hlubočku okopávali řepu. Blesk, který uhodil do komínu
boudy, zabil Stanislava na místě a jeho matku omráčil a popálil tak, že musela být v bezvědomí převezena do brněnské
nemocnice. Ostatní přítomní byli jen lehce popálení. Rovněž na dálnici „Na korytech“ řádil blesk v boudě a popálil tam 3
dělníky, z nichž 1 měl velmi těžké popáleniny. Tito nešťastníci byli přeneseni do školy, kde jim byla z obecní lékárničky
poskytnuta první pomoc.
Autoři textu: Šárka Ondrušková, Tomáš Janda, Jan Slovík jr., čerpáno též z
www.dalnice.com, autor barevných fotografií Tomáš Kazda, černobílé foto pochází
ze sbírek Muzea města Brna.
dalnicni_teleso_1 plná velikost |
dalnicni_teleso_2 plná velikost |
dalnicni_teleso_3 plná velikost |
dalnicni_teleso_4 plná velikost |
dalnicni_teleso_5 plná velikost |
dalnicni_teleso_6 plná velikost |
Foto ze sbirek Muzea mesta Brna plná velikost |
Letecky pohled 1950 1 plná velikost |
Letecky pohled 1950 2 plná velikost |
kulatak plná velikost |
||