Liniová výsadba na Korytech JZD a zemědělství v obci

Panel č. 8


Liniová výsadba na Korytech


Jak již bylo uvedeno na panelu č. 3, obec Jinačovice se take zapojila do snahy zachovat vesnický ráz volné krajiny

s ovocnými stromořadími. Prvním projektem obce, který vznikl ve spolupráci s odborem životního prostředí v Kuřimi, a

na nějž byly čerpány dotační prostředky z Programu péče o krajinu, byl Mniší potok. Nejprve byl v roce 2006 očištěn a

částečně i terénně upraven pro výsadbu, v roce 2007 pak proběhla výsadba 50 ks jabloní, hrušní, třešní, jeřábů a

několika oskeruší po jedné straně potoka směrem k lesu, v roce 2008 za stejných podmínek bylo vysazeno 44 jabloní a

24 třešní podél polní cesty v Korytech
.

A protože obsáhlé informace o ovocném stromoví v naší obci jste mohli najít již na zmíněném panelu č. 3, můžete si

zde přečíst informace o zemědělství v obci.

JZD v Jinačovicích


Zákon o jednotných zemědělských družstvech

Již tak dost těžký život samostatně hospodařících zemědělců se po přijetí zákona o jednotných zemědělských družstvech

23. února 1949 stal ještě obtížnější. Zvyšovaly se povinné dodávky rostlinných i živočišných produktů, přičemž bylo

určeno množství i cena, za kterou musel rolník státu prodat. Rozpis dodávek znevýhodňoval rolníky hospodařící s větší

výměrou zemědělské půdy. V Jinačovicích bylo v roce 1948 137 samostatně hospodařících zemědělců, ti dohromady obdělávali

270 ha zemědělské půdy. Při nesplnění předepsaných dodávek následovaly tvrdé sankce – ztráta nároku na poukázky k nákupu

textilu a obuvi, prohlídky hospodářství a zabavování „skrytých zásob“, nepovolení porážky, nucený výmlat, znemožnění studia

pro děti, vystěhování z obce, neplatiči dodávek byli potrestaní take tím, že jim byly odebrány poukázky na cukr a mýdlo.


Ztroskotání prvního pokusu o založení JZD

Zemědělci v Jinačovicích nechtěli o družstvu ani slyšet. Poprvé se spojili v roce 1950 při organizaci žní. Vytvořili

mezi sebou skupiny a sestavili pořadník, podle kterého se budou jednotlivá pole sklízet. Zefektivnění spočívalo v tom,

že nebudou muset s nevymláceným obilím jezdit k mlátičce, ale mlátička se bude posunovat po polích podle postupující

sklizně. Ovšem v okamžiku, kdy se zhoršilo počasí, bylo po domluvě a každý se staral především o své. I když celá akce

nebyla dotažena do konce, většina obyvatel si pochvalovala pořádek v ulicích, kde se letos poprvé nepovalovala rozsypaná

sláma a nepobíhaly slepice nad rozsypaným obilím. Její neúspěch však způsobil ztroskotání prvního pokusu o založení JZD.

Přípravy byly už ve fázi podávání přihlášek, ale neschopnost dohodnout se hned při první společné akci je utvrdila v tom,

že je nejlepší, stará-li se každý o své hospodářství sám.

I nadále byl ze strany místního národního výboru (dále jen MNV) a místního akčního výboru Národní fronty (dále jen MAV

NF) vyvíjen nemalý tlak na zemědělce, aby vstoupili – založili JZD. Předsedové MNV a MAV NF často navštěvovali domácnosti

a přesvědčovali o výhodnosti práce v JZD, občas s nimi chodili i agitační pracovníci z okresního národního výboru (dále

jen ONV) Brno-venkov. Sebemenší neplnění dodávek museli rolníci vysvětlovat. Často šlo jen o několik litrů mléka či kusů

vajec. Mnohdy si hospodáři vypomáhali navzájem. Typická byla pro Jinačovice například agitační schůze z 25. března 1953

v Brně, kdy se všichni vraceli s jednoznačným úkolem – co nejdříve založit JZD. Více než dvouhodinová debata s

jinačovickými zemědělci skončila bez úspěchu – nikdo z přítomných sice nebyl proti založení JZD, ale nikdo se do něj

nepřihlásil.


Nová vlna kolektivizace

Rok 1956 byl ve znamení nástupu nové vlny kolektivizace. Opět se mezi zemědělci objevují agitační komise a pořádají se

věřejné schůze. K podepsání prvních přihlášek v Jinačovicích však došlo až v březnu 1957.


JZD tzv. třetího typu

22. března 1957 na valné ustavující schůzi byly schváleny stanovy, podle nichž vzniklo v Jinačovicích JZD tzv. třetího

typu
, což znamenalo, že se jedná o menší družstvo se společnou rostlinnou a živočišnou výrobou. Družstvo ve svém počátku

hospodařilo na asi 42ha půdy. K ustájení mělo 18 kusů hovězího dobytka, 2 koně, 4 prasnice a 20 prasat na výkrm.


Přírodní katastrofy – krupobití a povodeň

Avšak dne 21. června 1957 a pak 2. července byla naše obec postižena krupobitím a povodní. Tyto dvě katastrofy zničily

téměř veškerou úrodu. Při likvidaci škod zástupcem státní pojišťovny dne 3. července byly JZD uznány škody na obilí 80{568dfca8aaf623897df7537ec04b78e08ddea94a30991a3b8a5faa52d3d18f48},

na cukrovce 70{568dfca8aaf623897df7537ec04b78e08ddea94a30991a3b8a5faa52d3d18f48} a na máku 100{568dfca8aaf623897df7537ec04b78e08ddea94a30991a3b8a5faa52d3d18f48}. Přesto, že družstvo obdrželo celkem 65 000 Kčs náhrad škod, přece jen u části

družstevníků chuť do práce ochabla a bylo nutno je přesvědčovat, že je potřeba zachránit všechno, co se zachránit dá.

Proto bylo obilí sklízeno a mláceno jak jiná léta, třeba že v něm byla jen trocha většinou porostlého zrna. Alespoň

sláma byla mlácením zbavena zaschlého bahna, vyprášena a dala se použít na stlaní, zčásti i na krmení. Rovněž cukrovka

byla intenzivním ošetřováním zachráněna. Pole, po krupobití úplně holé, se už po několika dnech začalo opět zelenat a

po poměrně vlhkém létě dalo na podzim nadprůměrnou úrodu.


Školáci pomáhají na poli

V kronice školy se můžeme dočíst, že práce na poli byla pro školáky běžnou a povinnou součástí jejich dětství. Například

v roce 1957 se ze zápisků ředitele školy Richarda Kazdy dozvídáme: “…. poněvadž byla na pozemku JZD nalezena mandelinka

bramborová, provedli jsme v květnu celkem čtyři, v červnu šest a v době prázdnin osm hledaček na mandelinku bramborovou.

Bylo nalezeno a zneškodněno asi 2 tisíc brouků, přes 7 tisíc larev a přes 70 tisíc vajíček.(…) O prázdninách děti konaly

protimandelinkovou hledací službu a sbíraly na pozemku JZD námel. Sebraly ho přes 22 kg. Po vysušení vážil téměř 21 kg a

děti obdržely za sběr 626 Kčs. Byly jim vyplaceny podle váhy námele, který nasbíraly. (…) Pionýři mají družbu s místním

JZD. Pomohli mu protimandelinkovou hledací službou, při dokončení jednocení cukrovky a protipožárními hlídkami ve žních…”.


Drůbežárna, vepřín a stavba studny Na Sekerkách

V listopadu 1957 bylo rozhodnuto o výstavbě drůbežárny a zakoupeno 800 kuřat. Byl postaven nový vepřín.

Velkým úspěchem se stala skutečnost, že se podařilo přesvědčit ke vstupu do družstva všechny rolníky, a tak na podzim

roku 1958 obhospodařovalo JZD v Jinačovicích již 249,97 ha.

Nedostatek vody pro dobytek i drůbež měla vyřešit stavba studny Na Sekerkách. Celkový náklad staby byl 40 000 Kčs,

ale ještě před samotným dokončením ji tekuté písky zničily.


JZD Jitro

K 1. únoru 1963 se JZD Jinačovice sloučilo s JZD Rozdrojovice pod společným názvem JZD Jitro. Celková plocha orné půdy

činila 406ha, ve stájích bylo 261 kusů skotu, z toho 177 dojnic, dále 768 prasat a 1180 nosnic.




Zajímavost ze Školní kroniky, školní rok 1963/1964, sepsal Josef Petříkovský




„…. děti se učí pěstovat ovocné stromky z jader a pecek, starší zkoušejí očkovat, nejsmělejší i roubovat. Pěstujeme

také jahody, rybíz a agnrešt. Děláme pokusy s hnojením roztoky živin a mimokořenovým přihnojováním (…). Semínka

jabloní i hrušní byla žáky zakopávána po katastru, protože představenstvo JZD za předsedkyně Láníkové nechalo doslova

zničit a vybít úrodný třešňový sad na Závistích. V náhradu nic nevysadila.


JZD Budovatel

V roce 1974 se JZD Jitro sloučilo s JZD Moravské Knínice. Jeho sídlo přešlo do Moravských Knínic a neslo název

Budovatel.


Studna Na Sekerkách

Protože potřeba vody v Jinačovicích v obci i družstvu byla stále aktuální, rozhodlo se JZD ve stejném roce pro stavbu

studny, a sice opět „Na Sekerkách“. Studna o průměru 5 metrů a hloubce 14 metrů byla tentokrát obezděna cihlami. Náklad

na její stavbu činil celkem 250 000 Kčs.


JZD Družba

K dalšímu rozšíření došlo v roce 1977, kdy byla sloučena hospodářství Moravské Knínice, Březina, Čebín, Heroltice,

Hradčany, Chudčice, Sentice, Vohančice, Jinačovice a Rozdrojovice a nově vzniklo JZD Družba se sídlem v Čebíně. Novinkou

se stala přidružená výroba pro železárny Olomouc. V prostorách JZD Jinačovice byly postaveny automatické linky na výrobu

závitových spojek pro radiátory ústředního topení.


Líheň bažantů

V roce 1978 byla v jinačovické drůbežárně Státním veterinárním ústavem Brno zřízena líheň bažantů.


Dělení zemědělské půdy

O rok později došlo k dělení zemědělské půdy Jinačovic mezi JZD Čebín, JZD Brno-Komín a Státní statek Brno se sídlem

v Kuřimi.

V roce 1991 se JZD Družba Čebín, které hospodařilo v katastru 10 obcí, opěr rozdělilo na menší celky. V obcích Jinačovice

a Rozdrojovice bylo 31. ledna 1991 opět vytvořeno Zemědělské družstvo Jinačovice. Jeho předsedou byl zvolen ing. Emerich

Klimeš z Brna, v roce 2000 jej ve funkci vystřídal ing. Pavel Kučera z Brna.




Zdroje textu: Jinačovice: 650 let od první zmínky; Školní kronika ze školního roku 1957/1958, sepsal Richard Kazda;

Školní kronika ze školního roku 1963/1964, sepsal Josef Petříkovský.

Zdroje fotografií: archivní fotografie kronikáře Břetislava Béma.

JZD_1
JZD_1
JZD_2
JZD_2
JZD_3
JZD_3
JZD_4
JZD_4
JZD_5
JZD_5
JZD_6
JZD_6
JZD_7
JZD_7
JZD_Jitro_1_vstupni_brana
JZD_Jitro_1_vstupni_brana
JZD_Jitro_2
JZD_Jitro_2