Šestá populárně-naučná stezka, 16. 6. 2012

V sobotu 16. června jsme se sešli na poslední populárně-naučné stezce. Předchozí týden v sobotu pršelo, proto jsme termín o
týden posunuli. Tentokrát ovšem sluníčko svítilo až moc, místy bylo na sluníčku až 38°C, ještě že jsme se mohli schovat v
lese.

Poté, co jsme došli k lesu s úžasnou vyhlídkou na obec, dospělí zjišťovali, kam až lze dohlédnout a děti se protáhly s
písničkou „hlava ramena kolena palce“ a dostaly za to odměnu. Další odměna byla za natrhanou kytičku. Po cestě jsme opět
rozhazovali kartičky, děti měly alespoň co sbírat a ceste jim lépe utíkala.

V lese jsme se podívali na místo, odkud byly minulý týden vyzvednuty ostatky rumunského vojáka (více informací viz „napsali
o nás“), a na to místo jsme položili květiny, které děti nasbíraly. Z dětské pistole si potom všechny děti mohly zastřílet.
Odtud jsme se dostali k pomníku na památku pana Antonína Kučírka, který zde byl v roce 1905 zastřelen pytláky.

Po cestě děti nacházely patrony, které jsem pro ně ukryla. Potom jsme se zastavili na nejvyšším vrcholu, který zde byl
označen (Velká Baba, 446 m), a vrátili jsme se zpět do míst, kde je umístěna vrcholová kniha. Zde se všechny děti podepsaly,
a potom nastalo menší tvoření – děti si mohly fixami pomalovat šnečí ulity, a potom hledaly schovaná lízátka.

Odtud byla možnost buď se vrátit do Jinačovic, nebo odbočit do hospůdky v Ivanovicích. Rozloučili jsme se s paní starostkou
a s trojčátky, zbytek šel do hospůdky. Zde se děti a hlavně rodiče mohli občerstvit, jedli jsme langoše, topinky, ledňáky a
pili „žlutou“ a pivo.

Pět dětí, které absolvovaly všech šest stezek, dostalo „znalostní test“, na ten se můžete podívat tady. A protože ho všechny
děti zvládly, tak mohly být slavnostně pasovány na „jinačovské světošlápky“. Dostaly diplom, fidorkovou medaili a knihy,
vybrané přesně podle věku dětí. A kdo zvládl absolvovat všech šest stezek?

Byla to Ivča Musilová, Erik Ondruška, Patrik Ondruška, Nikolka Nejezchlebová a Dominika Nejezchlebová. Všem dětem moc
gratuluji!

Ale ani ostatní děti nepřišly zkrátka, všechny děti obdržely knížečky „Krtčí metro“, hračku z kindervajíčka, bonbóny,
čokoládová vajíčka, lízátka, nálepky…..

Při cestě zpět jsme se ještě mohli podívat na Hrbáčovu a Ivanovickou studánku. Návrat domů byl náročnější, stoupalo se do
opravdu prudkého kopce, což obzvlášť s kočárkem muselo být nepříjemné… a vedro bylo a klíšťata útočila ze všech stran…
Ale zvládli jsme to a po celkem pětihodinové „vycházce“ jsme se unavení z horka vrátili domů….

Malá statistika závěrem…

Celkem se všech šesti stezek zúčasnilo 42 různých dětí, některé jen jednou, většina opakovaně.

Pokud bych sečetla účastníky všech stezek, tak by to bylo 115 dětí a 62 dospělých.

Jak jsem již psala, 5 dětí absolvovalo všech šest stezek. Ale poklona patří i těm, kteří zdolali pět stezek, i to je velký
úspěch, ne vždy zdravotní stav nebo dovolené umožnily účast na všech stezkách. Pěti stezek se zúčastnili sourozenci Zuzka a
Vítek Černí a trojčata Kristýnka, Monička a Milošek Křenkovi a čtyřikrát přišel Jakub Stodůlka. Nejmladší účastnící se dítě
mělo 1 rok a nejstarší 14 let. Celkem se zúčastnilo 20 dívek a 21 chlapců. Co mě zaujalo, je účast dvanácti sourozeneckých
párů a tří “tříčlených” sourozeneckých týmů.

Na přípravě stezek jsem se podílela já, především úkoly a soutěžemi pro děti, dále Břeťa Bém (akčnější část stezek a
orientace v terénu) a paní starostka, která mimo jiné zajistila pro děti knižní odměny.

Všechny děti, které se zúčastnily alespoň jedné ze stezek, si mohou do knihovny přijít pro odměnu – je to sešitek „Krtčí
metro“, s básničkami Miloše Kratochvíla a ilustracemi od Markéty Vydrové.