Během letních prázdnin neprobíhaly žádné kreativní dílničky.
Pro všechny děti tu byly připraveny různé drobné soutěže a hry, každý pátek něco jiného.
Jednalo se o:
- skládání puzzle – více druhů, od nejjednodušších pro nejmenší děti po složitější pro starší děti
- hraní pexesa – více druhů, opět jednoduché i složitější dvojice obrázků
- „Člověče nezlob se“ – pro dva až čtyři hráče souběžně
- dřevěné vkládačky – vkládání tvarů do dřevěné tabulky, s motivem zvířátek či aut – pro nejmenší děti
- vymalování mandal – podle vlastní fantazie – za použití pastelek či fixek
Děti také mohly soutěžit. Za každou svou prázdninovou účast získávaly razítka do hrací karty. Za jednu
návštěvu – jedno razítko.
Nejvíce razítek nasbírali sourozenci Jirka a Honzík Sobolovi (stejný počet – 5 razítek), a hned
za nimi se se čtyřmi razítky umístila jejich sestra Míša Sobolová. Díky takto vyrovnanému počtu
byly nakonec odměněni všichni tři:
nejmladší Honzík, již brzo prvňáček, dostal pastelky, fixy, nálepky, plyšového medvídka, náramek,
podložku pod myš, plakát, přívěšek na klíče a papírovou marionetu ke složení;
prostřední Jirka dostal knihu „Internet pro děti“, nálepky, plakát, podložku pod myš, náramek,
přívěšek na klíče a papírovou marionetu;
nejstarší Míša dostala „výkladové karty osudu“, podložku pod myš, náramek, přívěšek na klíče a
přívěšek na krk.
Jak jsem již psala, kreativní dílničky neprobíhaly, ale aby maminky na mateřské nepřišly zkrátka, byly
pro ně přichystány dvě výstavy. Jednalo se již o hotové výrobky, ovšem s přesným popisem postupu výroby:
V červenci to byly výrobky z dekorativní pryže,
v srpnu výrobky z plastové kanavy