Jaroslav Jebáček se narodil 6. října 1920 v Jinačovicích a také zde vychodil obecnou školu. Pokračoval ve studiu na reformním reálném gymnáziu na nynějším Slovanském náměstí v Brně, odkud po třetím ročníku odešel na gymnázium stejného typu do Tišnova.
Pochází ze sokolské rodiny. Jeho otec, francouzský legionář, vštěpoval svým dětem, mladší Marii a staršímu Jaroslavovi, lásku k vlasti. Zřejmě rodinné prostředí mělo vliv i na další Jaroslavovo rozhodnutí.
Po okupaci Čech a Moravy německou armádou se spolu s kamarádem Ladislavem Fišerem z Lipůvky zabývali myšlenkou na odchod do zahraničí. Dne 12. srpna 1939 v 5.00 hod. ráno odešel z domova. Spolu s Ladislavem Fišerem se přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii dostali do Francie. Zde vstoupil Jaroslav do francouzské armády a zúčastnil se bojů proti armádě německé.
Po pádu Francie evakuoval do Anglie. Byl zařazen k pěchotě a povýšen na svobodníka. Na vlastní žádost byl přeřazen k letectvu, kde bojoval jako příslušník 311 bombardovací perutě. V květnu 1942 vykonal úspěšně zkoušku na důstojníka letectva a v září 1942 byl povýšen na ppor. letectva v záloze Pilot Office RAF VR. O náletech tisíce spojeneckých letadel hovořil 22. 8. 1942 v relaci rozhlasové stanice BBC.
O jeho zásluze v boji za vlast hovoří nejlépe dopis divizního generála K. Janouška, inspektora čs. letectva ve Velké Británii, zaslaný otci panu Jebáčkovi. Z dopisu cituji:
„Podporučík letectva Jaroslav Jebáček, narozený dne 6. 10. 1920 v Jinačovicích, byl od počátku války vynikajícím příslušníkem československé zahraniční armády. Po pádu Francie odjel s ostatními do Anglie a byl na vlastní žádost přeřazen k letectvu. Prošel leteckým střeleckým výcvikem a byl přidělen k československé bombardovací peruti. Vykonal celkem 47 operačních letů. Dne 18. 10. 1942 se stal obětí leteckého neštěstí. Byl pohřben dne 23. 10. 1942 na vojenském hřbitově v Brookwodu v Londýně.
Položil život v boji proti nepříteli jako věrný syn své země a statečný obhájce našich společných ideálů a svobody. Byl vyznamenám čs. medailí za chrabrost a čs. válečným křížem.
Cítím s Vámi Vaši bolest a děkuji Vám jménem svým a jménem čs. letectva za společnou oběť a vítězství, o které se podporučík Jebáček zasloužil.
Čest jeho jménu, práci a památce.“
Tolik z dopisu div. Generála K. Janouška.
Jeho slova vyjadřují vše.
Jaroslave – děkujeme.
František Kučera
ZLOBICE, noviny pro Kuřim a okolí. Číslo 6. Ročník 12. 3. června 2005.