V loňském roce jsme si vyzkoušeli, jaké je strávit v knihovně celou noc. Akce měla velký úspěch nejen u dětí, ale i u rodičů, ostatních dospělých a sponzorů, a proto jsme se rozhodli zopakovat nocování i letos.
Vše začalo v Hradišti
Nocování se konalo v rámci akce „Noc s Andersenem“. První nápad na akci tohoto typu vzešel z iniciativy Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti, kde v roce 2000 tamější knihovnice netradičně oslavily „Mezinárodní den dětské knihy“. Od té doby ale získalo nocování obrovskou popularitu a zájem nejen českých, ale i zahraničních knihoven. Zatímco loni se nocovalo v 264 knihovnách, letos se spalo již ve 408 místech Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, Polska a Rakouska. Jistě k tomu přispělo i to, že letos se slavilo 200. výročí narození dánského pohádkáře. Celkem se zúčastnilo asi 12270 dětí a 2246 dospělých. Nakladatelství Egmont nechalo pro tuto příležitost vytisknout 10 000 magických karet, které se dostaly do rukou nejdříve přihlášeným knihovnám, všechny děti pak dostaly originální pohlednici s obrázkem Galiny Miklínové.
Podle tradice se mělo nocovat z pátku 1. dubna na sobotu 2. dubna. Všude v republice se také tak spalo. Pouze v Jinačovicích to byla výjimka, protože hlavní organizátorka akce se měla právě 2. dubna vdávat a nějak v sobě nenašla sílu a odvahu, strávit noc před svatbou s dětmi v knihovně.
O to víc jsme se těšili na naše nocování, které jsme odložili až na 20. května.
Dámská jízda
Loni byla akce nová a všem dětem se muselo všechno patřičně vysvětlit a nalákat je. Letos už se přihlašovali sami loňští spáči a také spací nováčci. Bohužel je kapacita čítárny omezená, a tak ze všech přihlášených mohlo být vybráno jen 14 dětí. Kluci o zábavu tohoto typu nejeví zájem, takže to zase byly samé dívky.
Stejně jako loni čekalo na malé slečny během jedné noci dobrodružství v podobě čtení pohádek, soutěží, her a překvapení.
Předchozí rok nás překvapil zájem sponzorů. Koho jsem oslovila, ten přispěl. Letos jsem byla překvapená ještě víc: přispěli lidé, které jsem ani neoslovila, kteří prostě jen měli zájem nás něčím obdarovat. K největším sponzorům patřila jinačovská pekárna, která se nám postarala několika bochníky chleba a velkým množstvím sladkého pečiva o večeři i o snídani pro všechny. Další sponzoři dodali bílá bavlněná trička, nafukovací balónky, bublifuky, tužky, sladkosti, obecní úřad Jinačovice přispěl dárky nejoblíbenějšími, totiž plyšovými medvídky pro všechny děti.
Na čtrnáct dětí jsme byly tři dospělé. Můj výběr nebyl zdaleka náhodný: s první z nich – ochotnickou herečkou – si dívky vyzkoušely jaké to je, naučit se nazpaměť divadelní roli. Dvě pověsti o Jinačovicích, které se během večera naučily, předvedly před panem starostou ing. Jaroslavem Buršíkem, který byl tak hodný a poctil nás svou návštěvou. Při této příležitosti rozdal dětem sladkosti a obdržel od nich odměnou „čestný řád červeného srdíčka“.
S druhou kamarádkou, absolventkou střední zdravotnické školy si probraly základy a zásady první pomoci, především pečlivě nacvičily stabilizovanou polohu.
Stejně jako loni nám účast neodmítl folkový zpěvák Pavel Helan z Moravských Knínic, který ale pro malé slečny nebyl překvapením, protože přímo na začátku akce prohlásily, že bez něj by nocování stejně nebylo ono.
Superstar a saxofon
A co bylo pro dívky dále připraveno? Mohly si fixami na textil popsat a pomalovat bílá trička od sponzora, ze starších čísel časopisů vytvořily originální leporelo pro naše nejmladší čtenáře, vyzkoušely si jak obtížné je hrát na saxofon, družstva soutěžila v puzzle a v luštění detektivního příběhu. Dále jsme tu měli také klubíčko přátelství, jednotlivci si vyzkoušeli jak dlouho vydrží stát na jedné noze a číst u toho knihu. Stejně jako vloni jsme volili jinačovskou Superstar, i když jenom v kategorii „Hvězdná pěchota.“ Také Miss pyžamko byla už ověřená soutěž z loňska. Děti během celého soutěžního večera sbíraly drobné mince – centíky, a majitelka největšího počtu penízků byla jmenována nejšikovnějším skřítkem Knihovníčkem.
Ke starému kříži
Napětí bylo učiněno zadost v okamžiku, kdy šly děti plnit bojovou noční hru. Cestou přes Jinačovice měly projít tmavými zákoutími a uličkami až téměř k lesu, kde musely ze starobylého kříže opsat údaje a vrátit se zase zpátky do knihovny.
Aby pro ně trauma z cesty nebylo tak velké, každé z dětí našlo ve svém spacáku po návratu plyšového medvídka, onen zmiňovaný sponzorský dar od Obecního úřadu Jinačovice.
Akce se nám vydařila, ale ani jsme se tomu nemohli divit. Děti byly hodné, hravé a nadšené, vše bylo výborně připravené a loňským prvním nocováním už prozkoušené. Moje poděkování patří nejen dětem, které s radostí soutěžili a zapojili se do všech her, ale zejména mým kamarádkám, které přijeli z Brna pomoci, všem sponzorům a rodičům, kteří nás obdarovali spoustou drobných dárků, jídlem a sladkostmi, a také Obecnímu úřadu, který mi stejně jako loni tuto velkou akci umožnil a výrazně finančně přispěl.
Více informací o dění v jinačovské knihovně a fotografie z akce můžete najít na webové stránce knihovny www.jinacovice.cz/knihovna.
Za Obecní knihovnu Jinačovice
Šárka Ondrušková
ZLOBICE, noviny pro Kuřim a okolí. Číslo 6. Ročník 12. 3. června 2005.