Pamětní místo „U zeleného stolu“ Pietní místo „U Rumunů“ Lesy v okolí obcePanel č. 4




U zeleného stolu

V roce 1856 zde byla zavedena tradice „Zeleného stolu“ knížetem Řehořem Ypsilantim. Tato tradice se vyznačovala tím, že zde
při honu obědval a odpočíval se svou družinou v lese u rozcestí cest do Moravských Knínic a do Jinačovic. Tradice trvala až
do roku 1881.

Místo je dodnes pietně uchováváno tím způsobem, že se zachovává symbolický stůl nahrnutím zeminy. V současné době tam stojí
také informační tabule. Roste tam ještě v té době zasazený strom „jírovec maďal“, lidově zvaný kaštan. Toto místo se nachází
396 m n. m.
Kdo byl kníže Řehoř Ypsilanti?

Byl manželem majitelky veverského panství, paní Heleny. Ta byla vnučkou podnikatele Jiřího Šimona Sina, který hrad v roce
1844 koupil a posléze své vnučce daroval. Helena hrad vlastnila v letech 1856-1881. Řehoř Ypsilanti byl řecký velvyslanec
ve Vídni, roku 1886 zemřel v Paříži.



zeleny_stul_1
zeleny_stul_1
plná velikost
zeleny_stul_2
zeleny_stul_2
plná velikost
zeleny_stul_3
zeleny_stul_3
plná velikost
zeleny_stul_4
zeleny_stul_4
plná velikost



U Rumunů

Nedaleko Zeleného stolu se nachází lesní pomníček „U Rumunů“. Ten byl odhalen dne 5. května 1946 na památku třem rumunským
vojákům, kteří v těchto místech padli v poslední dny války a byli zde pochováni.

Frontasi (svobodník) Mustato Ilie z vesnice Ciresov, okres Olt, padl asi 50 metrů jižně od společného hrobu. Druhý svobodník
Michai Constantin, Reg. 31. infanterie Vörsat padl v trati zvané Tříčtvrtníky u Jinačovic a třetí voják padl také poblíž
společného hrobu, jeho jméno neznáme – doklady nebyly nalezeny. Na pomníčku je nápis „Čest rumunským vojínům 1945“.

21. dubna 1951 byli tito vojáci exhumováni a pozůstatky převezeny na společné pohřebiště na Ústředním hřbitově v Brně,
skupina 56

Místo se nachází 363 m n. m.



U_Rumunu_1
U_Rumunu_1
plná velikost
U_Rumunu_2
U_Rumunu_2
plná velikost
U_Rumunu_3
U_Rumunu_3
plná velikost



LESY V JINAČOVICÍCH

Základem ekologické stability katastru jsou lesy. Souvislé lesní porosty jsou v jinačovickém katastru soustředěny ve
východní polovině katastru, částečně zasahují do katastru také od západu. Centrální část je bezlesá, izolované drobné
porosty dřevin mají spíš charakter rozptýlené vegetace. Převažují listnaté lesy s přírodě blízkou dřevinnou skladbou (duby,
habry, méně buky a břízy), významně jsou však zastoupeny také některé jehličnany (zejména smrky a borovice). Všechny
souvislé lesní komplexy jsou součástí přírodních parků.

Rozptýlenou dřevinnou vegetací v krajině rozumíme dřevinnou vegetaci rostoucí volně mimo lesní půdu a mimo liniové
doprovodné prostory vodních toků a ploch a komunikací. Přísluší sem různé polní remízky, účelové výsadby a náletové porosty
dřevin v krajině (na mezích, terasách, ve stržích a pod.). V jinačovickém katastru tvoří tyto porosty základ kostry
ekologické stability mimo les, navíc i v případě ne zcela ekologicky vhodné dřevinné skladby (např. u akátových porostů
v tělese nedostavěné dálnice) oživují zemědělskou krajinu.



Lesy_v_okoli_obce_1
Lesy_v_okoli_obce_1
plná velikost
Lesy_v_okoli_obce_2
Lesy_v_okoli_obce_2
plná velikost
Lesy_v_okoli_obce_3
Lesy_v_okoli_obce_3
plná velikost




Zdroje: Průzkumy a rozboty ÚPN SÚ I. etapa obnovy vesnice, Životní prostředí, zpracovatel fa Kolářová a spol., RNDr. Jiří Kocián, Ing. Draga Kolářová, Brno 1994

Zdroje: www.moravskekninice.cz

Autoři fotografií: zimní pohledy Alena Ilčíková, ostatní fotografie Tomáš Kazda