MÍSTNÍ NAUČNÁ STEZKA JINAČOVICE „SENÁŘOV-KORYTA“Panel č. 6 – Mokřad, Myslivost v obci, Fauna a flóra



MOKŘAD V JINAČOVICÍCH


Co je to vlastně mokřad?

Mokřad je biotop speficický výskytem organismů, vyžadujících ke své existenci a prosperitě stálý účinek povrchové vody nebo
alespoň velmi vysoké hladiny podzemní vody. Tvoří přechod mezi suchozemským a vodním ekostystémem. Termín mokřad pochází od
Dr. Jana Květa z Jihočeské univerzity, který jej v této formě zavedl v 70. letech 20. století jako český ekvivalent k
anglickému „wetland“. Samotný výraz je staršího původu, označoval mokré, nevysychající nebo jen dočasně vysychající místo.

V každém místě naší vlasti pro takové místo měli lidé své vlastní pojmy. Někde byste mohli slyšet, že jsou u lesa mokřinky,
mokřiska, močidla, bahniska, bahna nebo třeba rákosiny. Celosvětově se předpokládá, že v 80. až 90. letech 20. století
zmizelo z povrchu země 6{568dfca8aaf623897df7537ec04b78e08ddea94a30991a3b8a5faa52d3d18f48} těchto zmokřelých míst, a to z důvodů zavezení, odvodněním nebo znečištěním.



Mokřady v České republice

Česká republika se spolu s dalšími 120 státy světa zavázala k ochraně mokřadů. Tato mezinárodní „Úmluva o mokřadech, mající
mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva“ předložená organizací UNESCO v roce 1971 je dnes známá především
jako „Ramsarská úmluva“. Bývalá ČSFR přistoupila k této úmluvě v roce 1990 a Česká republika se stala automaticky členskou
zemí úmluvy dnem svého vzniku, tedy 1. lednem 1993. Ramsarská úmluva byla první z řady významných mezinárodních dohod v
oblasti ochrany přírody, k nimž se Česká republika po listopadu 1989 postupně přihlásila. Ramsarská úmluva stanoví pro
členské země v podstatě dvě základní povinnosti: vyhlásit nejméně jeden mokřad tzv. mezinárodního významu a odpovídajícím
způsobem (tedy prostřednictvím zejména domácí legislativy a praktických opatření) chránit veškeré ostatní mokřady. Zatímco
první podmínku splňuje Česká republika ve srovnání s většinou členských států nadstandardně (od roku 1999 bylo vyhlášeno
10 mokřadů s mezinárodním významem), ochrana ostatních mokřadů je daleko obtížnější, a to nejen pro jejich velký počet (jen
v okrese Brno-venkov jich je dle „Přehledu vodních a mokřadních lokalit České republiky, Josef Chytil a kol., Český
ramsarský výbor, Mikulov 1999“ celkem 185! )


I Jinačovice v tomto seznamu mají své zastoupení, a to mokřadem Mnišího potoka. Připomeňme, že obec Jinačovice,
správce toku a realizátor čistírny odpadních vod se domluvili na realizaci tůněk Mniššího potoka, které slouží především k
rozmnožování obojživelníků. Tím se připojili k několika málo akcím v rámci Kuřimska na revitalizaci vodních prvků v krajině
v posledním desetiletí (dalšími je tvorba tůněk ve Slešťůvce ve Veverské Bítýšce, revitalizace rybníka Srpek v Kuřimi,
obnova lesní tůňky v Lelekovicích).




img_0151
img_0151
img_0154
img_0154
img_0156
img_0156
img_0157
img_0157
revitalizace_potoka_pod_cistirnou_odpadnich_vod
Revitalizace potoka pod čistírnou odpadních vod
vysadba_podel_mnissiho_potoka.jpg
Výsadba podél Mniššího potoka.jpg
zabi_vajicka
Žabí vajíčka
 


Význam mokřadů

  • Představují přirozenou zásobárnu vody v krajině
  • Mají značnou retenční schopnost v případě nadměrných srážek.
  • Poskytují vhodné podmínky pro existenci specifických mokřadních organismů
  • Jsou přirozeným prostředím celé řadě rostlin a živočichů pro život v mokřadech přizpůsobených.
  • Je to jeden z největších fondů genetické biodiverzity.
  • Patří mezi tři biotopy s největší biologickou aktivitou (po deštných pralesech a korálových útesech).


Pro tyto a jiné důvody jsou mokřady považovány za vysoce cenné biotopy. Jejich počet i rozloha, na které se vyskytují, však
ubývá.

MYSLIVOST V OBCI


V roce 1959 se 11 myslivců z Jinačovic a Rozdrojovic dohodlo na vytvoření Myslivecké společnosti, její samotný vznik se
protáhl do 18. března 1961, kdy se konala ustavující schůze. Mysliveckou společnost tvořilo 6 myslivců z Jinačovic,
4 z Rozdrojovic a 1 z Brna. Na kraji lesa na Strachově si vlastními silami postavili mysliveckou chatu. Zprovozněna byla
v roce 1972. Společnost uzavřela smlouvu o pronájmu honitby o celkové výměře 854ha s JZD Jinačovice, Rozdrojovice
a Moravské Knínice.

V letošním roce měla Myslivecká společnost povolen odstřel 3 daňků a 1 muflona, kteří před časem uprchli z obory a žijí
ve volné přírodě. Daňky střelili Jaroslav Svída z č. p. 91, František Novotný z č. 123 a předseda společnosti Josef Břeněk
z Rozdrojovic, muflona pak Miroslav Průša také z Rozdrojovic.

V důsledku rozdělení polí v roce 1980 bylo rozděleno i Myslivecké sdružení. Myslivci z Rozdrojovic přešli do MS
Brno-Komín, myslivci z Jinačovic do MS Kuřim-Hora.

K 1. lednu 1991 byl Jinačovicím navrácen obecní les o celkové výměře 43 ha. Lesní družstvo obhospodařuje celkem 133 ha
lesů, hajným je pan Vít Helán z Moravských Knínic.


myslivci_1
myslivci_1
myslivci_2
myslivci_2

OBORA KUŘIM


Leží mezi obcemi Kuřim, Moravské Knínice, Chudčice, Jinačovice, Rozdrojovice a levým břehem řeky Svratky na rozhraní
okresů Brno–venkov a Brno–město.

Byla postavena v roce 1962 z popudu podnikového ředitelství Jihomoravských státních lesů, n. p., na místě historické
obory, v níž byla již v polovině 17. století chována daňčí a černá zvěř.

Oboru vlastnil rod Collatů, v polovině 18. století Sinzendorfové a od roku 1937 Československé státní lesy (do majetku
státu přešla v roce 1925 na základě pozemkové reformy). Ty ji v roce 1953 zrušily kvůli vysokým škodám, které ve smrkových
porostech působila tehdy chovaná jelení a mufloní zvěř.

Staronová obora byla určena k chovu mufloní a daňčí zvěře. V roce 1965 se obora – tehdy nazývaná Přehrada – stala
vyhrazenou honitbou Ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR a spravovaly ji Jihomoravské státní lesy, s. p.,
Lesní závod Kuřim.

V roce 1992, kdy proběhla transformace lesního hospodářství, přešla do vlastnictví Lesů České republiky, s. p., a byla
pronajímána. Současným nájemcem je Luděk Šebesta.

Obora má v současnosti výměru 566 ha, na níž mají převahu lesní porosty (531 ha) tvořené především dubem a bukem.
Jehličnany zastupuje smrk. Výměra zemědělské půdy je 35 ha.

Nadmořská výška území obory se pohybuje od 235 do 426 m, z čehož vyplývá značná členitost terénu.

Základ chovu muflonů tvoří zvěř vysazená do původní obory v roce 1937 – šlo o 12 kusů dovezených z obory Hrotovice (Správa
státních lesů Jaroměřice nad Rokytnou). Po obnovení obory v roce 1962 do ní bylo dovezeno osm kusů mufloní zvěře z Chebska,
k nimž v letech 1964–66 přibylo dalších devět kusů z honiteb LZ Horšovský Týn a dva kusy z honitby v sousedství Kuřimi.
Daňčí zvěř byla na počátku obnovení obory vedena jako doplňkový druh. Do Kuřimi byla přivezena v roce 1962.


ROSTLINSTVO V JINAČOVICÍCH


V lesích v okolí obce můžeme najít tyto stromy: dub zimní, habr obecný, břízu bělokorou, buk lesní, javor mléč, javor
klen a vzácně též dub cer.

Na loukách, v lesích i zahradách se vyskytují rostliny a byliny: bělozářka větevnatá, bika bělavá, bika ladní, bojínek
tuhý, černýš luční, čilimník černající, devaterník velkokvětý tmavý, chrastavec křovištní, jaterník podléška, jestřábník
hroznatý, jestřábník Lachenalův, jestřábník savojský, jestřábník zední, konvalinka vonná, kostřava ovčí, kostřava
žlábkatá, kručinka barvířská, kručinka německá, krvavec menší, lipnice hajní, locika zední, marulka klinopád, modřenec
chocholatý, mochna bílá, mochna jarní, mochna sedmilistá, náprstník velkokvětý, ostřice časná, ostřice horská, ostřice
chlupatá, ostřice nízká, plicník měkký, pomněnka drobnolistá, prstník velkokvětý, pstroček dvoulistý, rozchodník velký,
rozrazil rozprostřený, rožec lepkavý, rožec pětimužný, sasanka hajní, silenka nící, sesel sivý, silenka nadmutá, smělek
štíhlý, smolnička obecná, srha hajní, strdivka jednokvětá, svízel vonný, válečka prapořitá.

Po celé obci rostou tyto keře: svída krvavá, ptačí zob obecný, hloh obecný, řešetlák počistivý, trnka obecná, javor
babyka, dřín obecný.
Mokřadní vegetace: metlice trsnatá, zblochan řasnatý, svízel bahenní, pryskyřník kosmatý, pcháč bahenní, sveřep větevnatý,
krtičník křídlatý.

Můžeme tu také najít řadu ohrožených druhů rostlin. Následující rostliny jsou zmíněny v Černém a červeném seznamu
cévnatých rostlin České republiky v kategoriích kriticky ohrožené (čistec německý); silně ohrožené (koniklec velkokvětý,
pochybek prodloužený, prstnatec bezový a ohrožené (vemeník dvoulistý, vemeník zelenavý, okratice bílá a okratice
dlouholistá, modřenec chocholatý, rozrazil rozprostřený, rožec pětimužný, plamének přímý, hvězdice chlumní). Většina
z nich je chráněna zákonem.


foto_tomas_kazda
Foto Tomáš Kazda
sykora_modrinka_foto_tomas_kazda
Sýkora modřinka (foto Tomáš Kazda)

ZVÍŘECTVO, HMYZ


Velmi bohatě jsou tu zastoupeni motýli, řada druhů je v České republice vzácná a ohrožená, zvláště babočky, perleťovci,
modrásci, ostruháčci, z převážně nočních motýlů vřetenušky, přástevníci lišajové a hřbetozubci.

Za pozornost stojí některé druhy obratlovců, např. užovka hladká, ještěrka obecná, slepýš křehký.

Hnízdí zde více jak 50 druhů ptáků, např. žluva hajní, strakapoud prostřední, datel černý, lejsek bělokrký, lejsek šedý,
holub dubňák, krutihlav obecný; na lesních mýtinách cvrčilka zelená a na lesních okrajích ťuhík obecný.

Z dravců zde hnízdí káně lesní, krahujec obecný, jestřáb lesní či včelojed lesní, můžete zde zahlédnout též puštíka
obecného.

Vliv na vegetaci mají v současnosti vysoké stavy srnčí a v minulosti také mufloní zvěře, která brání přirozenému
zmlazování porostů.



Zdroje:

Svět myslivosti č. 12/2005; Jinačovice: 650 let od první zmínky; Kronika Obce Jinačovice, rok 1964-2007; Ing. Jitka
Sikorová, vedoucí odboru životního prostřední, Městský úřad Kuřim. Černobilé fotografie z archívu kronikáře Břetislava
Béma, barevné fotografie Tomáš Kazda.