Letošní první stezka se odehrála bezmála dva roky po té poslední. Vloni nám nepřálo počasí ani zdraví, tak snad letos to
bude lepší.
Sešli jsme se v sobotu 24. 4. 2016. Odjezd byl po půl desáté od knihovny. Z Jinačovic jsme jeli do Veverské Bítýšky. Tady
jsme navštívili Jarošův mlýn, kde nás přivítal mlynář, p. Karel Zatloukal. Mlynářova dcera na nás čekala s výborným
cukrovím, kterému tu říkají stylově vodníkovy dušičky.
Jarošův mlýn do roku 2000 sloužil svému původnímu účelu, dnes je z budovy postavené v roce 1938 Muzeum řemesla mlynářského.
Současná budova mlýna ale není ta původní, první mlýn tu byl vybudován už v roce 1635, druhý pak roku 1870. Oba objekty
byly zbořeny, protože už nestačily době.
V mlýně jsme absolvovali asi hodinovou prohlídku. Prohlídka mlýna nám umožnila udělat si dokonalou představu o tom, jak
se z obilného zrna vyráběla mouka i o tom, jak se dříve ve mlýně žilo. Také jsme se dozvěděli význam velkého erbu, který
je umístěn na mlýně. Tento erb je již z roku 1116 a zajímavá historie je tato: Mlynář Jiří z Doupova statečně bojoval
za knížete Vladislava I. proti Uhrům. Když pak chtěl vladař mlynáři poděkovat, Jiří si nejprve otřel ruku o bílou
mlynářskou suknici. Na ní pak zůstaly tři krvavé pruhy, protože mlynář přišel v boji o tři prsty. A tak vznikly tři pruhy
na erbu cechu mlynářského.
Další info o mlýně: http://www.jarosuvmlyn.cz/
Nechali jsme u mlýna zaparkovaná auta a vydali jsme se cca 6,5km do Hálova mlýna. Cesta vedla lesem, ale spíše po asfaltu.
Po cestě děti sbíraly moučné červy (lístečky s obrázky a různou bodovou hodnotou), hledaly kuřátka, zpívaly. I když ráno
bylo 11 stupňů, odpoledne už bylo 17.
Došli jsme do Hálova mlýna, kde jsme měli v plánu oběd. Velice zestručněný jídelní lístek s nabídkou pár jídel (kvůli
plánované svatbě) nás zaskočil, stejně jako hodinové čekání na jídlo. Číšník to nezvládal a byl protivný, což nám trochu
zkazilo pocit z jinak příjemného výletu. Ale svatba měla před námi holt přednost.
Děti při čekání na oběd ještě plnily úkol – najdi v tabulce řeky (více viz zde)
Po spočítání bodů za moučné červy a vyhodnocení úkolu byly uděleny všem dětem odměny – kovové hlavolamy, bonbóny,
lízátka. Pak nás ještě čekalo zpátečních 6,5km k autům, to už jsme šli ale různě rozdělení na skupinky, podle toho, kdo
jak pospíchal. Jak to vypadalo večer u Ondrušků, se můžete podívat na poslední fotce.
Stezky se zúčastnilo celkem 22 zájemců, a to ve věku od 5,5 roku do 66 let. Celkem šlo 11 dospělých, 11 dětí a 1 pes :)